Naši partneři

Doporučujeme

Technologie, stroje a zařízení

Archiv časopisů » Technologie, stroje a zařízení

Fritovací olej, piliny nebo řasy? V Litvínově testují biosložky pohonných hmot druhé generace

11.10.2017sekce: Technologie, stroje a zařízenízobrazeno: 136x

Výzkumní pracovníci Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra, a.s. (UniCRE), začali ve svých laboratořích v Chemparku Záluží u Litvínova testovat látky, které by v blízké budoucnosti mohly sloužit jako biosložky druhé generace a být přimíchávány do pohonných hmot za účelem plnění stále přísnějších emisních norem stanovených Evropskou unií. Na tento výzkum získalo centrum 25 milionů Kč v rámci mezinárodního unijního programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020.

Evropská unie stanovila ambiciózní plán na snížení emisí CO2 ze spalování motorových paliv o 6 % po roce 2020 vůči konvenčním fosilním palivům. Za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin je však velmi náročné těchto cílů dosáhnout. Aby byly tyto limity splněny, musel by být podíl dostupných kyslíkatých biosložek (MEŘO) v palivech tak vysoký, že by je současné motory mnoha aut ani nedokázaly zpracovat. Proto se pracovníci Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra zapojili do mezinárodních aktivit na výzkum, rozvoj a zavádění druhé generace biopaliv, která jsou efektivnější, ekonomičtější a šetrnější k přírodě.

COMSYN je inovační projekt, který společně řeší výzkumné ústavy, malé a střední podniky i velké společnosti z Finska, Německa, České republiky a Itálie. Cílem projektu je rozvinout koncept výroby komponent pro čistá paliva na bázi nepřímého zkapalňování biomasy s použitím Fischer-Tropschovy syntézy. Tento relativně známý koncept je doplněn vysoce inovativními technologickými variantami, takže bude oproti dnešním způsobům výroby biopaliv vykazovat o 35 % nižší náklady.

Zkoumáme možnosti separace a následného zpracování produktů Fischer-Tropschovy syntézy na rafinérských technologiích. Pro tento účel využíváme pilotní destilace a pokusné testovací jednotky pořízené v rámci modernizace výzkumného centra z evropských fondů. Zjednodušeně řečeno jde o přimíchání frakcí s odlišnými body varu k podobným rafinérským proudům a jejich následné úpravě na produkty vhodné pro výrobu kvalitních motorových paliv,“ vysvětluje Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra, a.s.

Koncept je založen na technologii zplyňování různých druhů odpadní biomasy na syntézní plyny (oxid uhelnatý a vodík). V rámci tohoto konceptu bude konverze probíhat ve výrobních jednotkách malého a středního měřítka umístěných blízko zdrojům biomasy (10-50 kt/rok produktů Fischer-Tropschovy syntézy). Zkoumanou technologií bude zpracováván dřevní odpad, sláma a další zemědělské zbytky i různé odpadní materiály. Technologie bude v rámci tohoto konceptu začleněna do lokálních výroben elektřiny a tepla, kde bude biomasa zužitkována s 80% energetickou účinností. Odpad nebo biomasa se chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tzv. syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý). Kapalné meziprodukty poté budou transportovány do stávajících ropných rafinérií a zde budou využity pro mísení vysoce kvalitních motorových paliv s požadovaným efektem emisních úspor. V rámci konceptu poroste počet zařízení na primární konverzi biomasy a ropné rafinérie budou postupně přeměňovány na výrobny biopaliv.

Současná evropská legislativa počítá s rostoucím zastoupením pokročilých biosložek v palivech i po roce 2020. UniCRE a Unipetrol proto posuzují integraci pokročilých biopaliv do stávajících rafinerských celků. V rámci projektu COMSYN probíhá příprava na realizaci provozního testu, který by v budoucnu měl umožnit zpracování dostupného množství produktů Fischer-Tropschovy syntézy na reálných jednotkách. Dnes již v rafinerii Litvínov probíhá obdobný provozní test, kdy ke standardní fosilní surovině je přimíchán upotřebený rostlinný olej. Výhodou získaného produktu pro motoristy bude vyšší cetanové číslo produktu z biosložky, nevýhodou je pak zejména vyšší cena vstupní suroviny výrazně převyšující cenu rafinovaného rostlinného oleje v potravinářské kvalitě. Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následného využití produkované biomasy jako energetické suroviny,“ uzavírá Jiří Hájek.

www.unicre.cz

 

(c) Copyright 2010 CHEMagazín

Redakční systémy Smart Soft