Burza

Nabídka zaměstnání: Laborant - Univerzita Pardubice-ÚCHTML

Další nabídky práce z oblasti analytické chemie naleznete na portálu LabRulez a link: https://gcms.cz/career

Své nabídky a poptávky nevyužitých laboratorních přístrojů, vybavení nebo procesní techniky nabídněte zde.

Naši partneři

Doporučujeme

Věda a výzkum

Archiv časopisů » Věda a výzkum

Prémie Otto Wichterleho 2020

23.06.2020sekce: Věda a výzkumzobrazeno: 560x

Dvaadvacet výrazných vědeckých talentů letos získá prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2020. Slavnostní ceremoniál se uskuteční v pražské Lannově vile v úterý 23. června 2020 a ceny laureátům předá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let. Do této doby se nezapočítává rodičovská dovolená. Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let.

Profily oceněných (výběr):

OBLAST VĚD O NEŽIVÉ PŘÍRODĚ

Ing. Václav Eigner, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR

Václav Eigner (nar. 1985) pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR od roku 2011, a sice v oddělení strukturní analýzy, které je celosvětově známé pro vývoj metod strukturní analýzy zaměřených na komplikované obtížně řešitelné látky. V současné době patří Václav Eigner, který má široký vhled i do organické chemie, k nejzkušenější krystalografům. V letech 2018 až 2019 se Václav Eigner zúčastnil zahraniční stáže na University of Edinburgh, kde se věnoval rentgenostrukturní analýze za extrémních tlaků. V průběhu stáže se seznámil s metodou tzv. houbové krystalografie, s jejíž pomocí je možné určit strukturu jinak nekrystalizujících látek. Tato metoda může mít značný význam v analýze farmaceutických substancí a přírodních látek, které mnohdy netvoří kvalitní monokrystaly. Tuto perspektivní metodu bude nyní Václav Eigner v rámci juniorského projektu GA ČR ve Fyzikálním ústavu AV ČR zavádět a rozvíjet.

RNDr. Jiří Kaštil, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR

Jiří Kaštil (nar. 1985) se již od počátku svého působení ve Fyzikálním ústavu AV ČR v roce 2011 věnuje zejména studiu magnetických vlastností intermetalických látek v extrémních podmínkách. V laboratoři studia fyzikálních vlastností za extrémních podmínek, kterou vede, se zaměřuje i na metody zkoumání fyzikálních vlastností látek za vysokých tlaků. V současné době pracuje na projektu studia neobvyklých magnetických, strukturních a transportních vlastností sloučenin na bázi Ni₂MnSn. Tyto sloučeniny jsou zajímavé velice pestrou škálou magnetických a strukturních přechodů spojených s významnými změnami fyzikálních vlastností. Mají rovněž potenciál k využití coby magnetické materiály s tvarovou pamětí. Na toto téma talentovaný vědec pracuje v rámci projektu GA ČR, jehož cílem je pochopit a teoreticky vysvětlit nestandardní chování elektrického odporu, anomálního Hallova jevu a magnetizace studovaných sloučenin.

OBLAST VĚD O ŽIVÉ PŘÍRODĚ

 

Mgr. Gabriela Ambrožová, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR

Gabriela Ambrožová (nar. 1984) se v začátku své vědecké dráhy soustředila na vliv nenasycených mastných kyselin na imunitní systém. Zkoumala i to, jak lze tyto látky využít na farmakologickou modulaci imunitního systému. Jako postdoktorandka se zaměřila na působení nitrovaných mastných kyselin v procesu chronického zánětu a pokračovala v tomto tématu i jako hlavní řešitelka čtyřletého grantu GA ČR. Molekulární mechanismy působení těchto unikátních látek a jejich vlivu na patologické procesy spojené s chronickým zánětem in vivo pak publikovala v řadě význačných a vysoce citovaných publikací. I díky těmto pracím se později podařilo u americké FDA prosadit klinické testování nitrovaných mastných kyselin. V Biofyzikálním ústavu AV ČR nyní stojí v čele výzkumné skupiny, která mimo jiné sleduje význam imunitních buněk v regulaci zánětlivé odpovědi a následných patologických stavech, jako jsou fibrózy.

Ing. Jiří Henych, Ph.D., Ústav anorganické chemie AV ČR

Jiří Henych (nar. 1985) se věnuje výzkumu nanostrukturních oxidů a jejich použití v environmentálních aplikacích, zejména k degradaci toxických látek, jako jsou organofosforečné bojové chemické látky a pesticidy. Zabývá se i ultrazvukovou přípravou nízkodimenzionálních systémů, např. grafenu, jeho anorganických analogů a nanodiamantů. Vlastnosti nových nanokompozitních materiálů na bázi grafenu a nanodiamantů zkoumal například i během šestiměsíční výzkumné stáže na Univerzitě v Uppsale. Kromě toho se Jiří Henych, který působí i jako pedagog (přednáší o chemii životního prostředí), účastnil řešení projektů zaměřených na ochranu proti chemickým, biologickým a radiologickým hrozbám. Mimo jiné se podílel na prestižním grantu zaměřeném na vývoj dekontaminačního prostředku Counterfog. V současné době je Jiří Henych spoluřešitelem grantu GA ČR, který se soustředí na nové aplikace nanostrukturního oxidu ceričitého.

RNDr. Alan Liška, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Alan Liška (nar. 1988) se zabývá výzkumem v rychle se rozvíjející oblasti molekulární elektrochemie a katalýzy, která, díky své interdisciplinaritě spadá do anorganické, organické, fyzikální a koordinační chemie a směřuje k analytickým i průmyslovým aplikacím. Je autorem metody tzv. stereoelektrochemie, jejímž prostřednictvím se na základě interpretace elektrochemických dat za pomoci „redox sond“ získávají jinak obtížně dostupné údaje o aktuálním tvaru, konformaci a dynamickém chování různých kalixarenů v roztoku. V současnosti Alan Liška otevírá dvě nová témata: výzkum aza-makrocyklů a jejich komplexů a studium acylgermanů, tedy fotokatalyzátorů, v nichž se kombinuje elektrochemie s fotochemií. S výzkumnou skupinou Molekulární elektrochemie, kde dnes působí, se Alan Liška setkal již v roce 2005, a sice jako středoškolský student v rámci projektu Akademie věd Otevřená věda. Letos, po patnácti letech, je lektorem tohoto projektu a sám vede dva studenty. 

Ing. Kinga Mlekodaj, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Kinga Mlekodaj (1986) se věnuje katalýze od začátku magisterského studia na Jagellonské univerzitě a na Akademii věd a technologií v Krakově, kde vyvinula katalyzátor pro výrobu styrenu. Během svého Ph.D. studia se zaměřila na katalyzátory na bázi mikroporézních krystalických materiálů a novou metodu stanovení přístupnosti katalytických center. Při pobytu na univerzitě ve Warwicku (2012) se zabývala syntézou mikroporézních materiálů. V roce 2015 Dr. Mlekodaj nastoupila do Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Zde se jí podařilo popsat a řídit distribuci hliníku v mřížce a lokalizaci katalytických center v zeolitu SSZ-13, velmi perspektivním katalyzátoru. Před dvěma lety se spolupodílela na vytvoření prvního umělého systému (binukleárních center v zeolitech) štěpícího kyslík při pokojové teplotě, což dosud dovedli pouze enzymy. V současnosti se zabývá využitím těchto systémů pro oxidaci metanu na metanol jako základu technologie pro využití metanu.

Mgr. Petr Stadlbauer, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR

Primární oblastí zájmu Petra Stadlbauera (nar. 1989) jsou guaninové kvadruplexy nukleových kyselin. Tyto čtyřřetězcové formy nukleových kyselin se hojně vyskytují téměř v každé buňce a v posledních letech se jejich význam ukazuje stále větší. Nesprávná regulace tvorby kvadruplexů totiž může vést ke vniku závažných chorob, včetně nádorových onemocnění. Nejvýznamnějším vědeckým přínosem Petra Stadlbauera je série publikací, která podstatným způsobem přispěla k pochopení mechanismu formování DNA a RNA kvadruplexů, a dále série publikací o dynamice kvadruplexových smyček, například v časopise Nucleic Acids Research. Poznatky, které svou prací Petr Stadlbauer získal, mohou z aplikačního hlediska nezanedbatelně přispět k pochopení dynamiky interakce malých molekul (například léčiv) s kvadruplexy. Je třeba zdůraznit, že v oblasti simulací kvadruplexů se Petr Stadlbauer pohybuje ve světové špičce. Tento talentovaný vědec kromě Biofyzikálního ústavu zároveň působí i na Univerzitě Palackého v Olomouci.

 

(c) Copyright 2010 CHEMagazín

Redakční systémy Smart Soft