
Právě před 120 lety, 18. května 1891, se česká veřejnost dočkala dvou významných událostí. Na Václavském náměstí v Praze byla zpřístupněna nová budova Národního muzea a zároveň v jeho Pantheonu zahájila činnost Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 Česká akademie věd a umění). Současná Akademie věd ČR se hrdě hlásí k této své přímé předchůdkyni.
120. výročí svého vzniku si AV ČR připomene na slavnostním setkání 20. 5. 2011 v pražské Lannově vile. V rámci této akce dojde k prezentaci publikace „Bohemia docta“, (Martin Franc, Antonín Kostlán, Alena Míšková), která s podtitulem „K historickým kořenům vědy v českých zemích“ nedávno vyšla v Nakladatelství Academia.
Vznik České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění instituce byl schválen českým zemským sněmem již 9. října 1888 a po dlouhých jednáních její činnost povolil i tehdejší císař František Josef. Svůj souhlas panovník potvrdil později i v česky psané tzv. zakládací listině z 5. prosince 1892. Osobností, která stála v pozadí při jejím založení, byl architekt a stavitel Josef Hlávka (1831–1908) – právě on věnoval budoucí Akademii nemalé finanční a hmotné prostředky a stal se také jejím prvním prezidentem a prvním předsedou její IV. (umělecké) třídy.
Akademie sdružovala nejvýznamnější české představitele přírodních i společenských věd a humanitních i uměleckých oborů. Společně s Královskou českou společností nauk, která existovala už od sklonku 18. století, a s dalšími nově založenými vědeckými společnostmi představovala v období první Československé republiky (1918–1938) nejvyšší vědeckou autoritu. Ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a ostatními tehdejšími vysokými školami vytvářela v československé akademické obci velmi inspirativní atmosféru. Za druhé světové války (1939–1945) však utlumila svou činnost a po jejím skončení bylo její působení již ochromeno četnými diskusemi o nové organizaci československé vědy.
V roce 1952 byla společně s Královskou českou společností nauk a dalšími neuniverzitními vědeckými institucemi nahrazena nově založenou Československou akademií věd (1952–1992). Té se sice podařilo soustředit imponující vědecký potenciál, zároveň však její činnost byla podrobena silnému ideologickému tlaku a administrativně direktivnímu řízení. Až po listopadu 1989 mohla začít její přestavba v moderní vědeckou instituci, jež byla završena vznikem Akademie věd České republiky (31. prosince 1992).
(c) Copyright 2010 CHEMagazín